3. Kapitola

10. ledna 2011 v 14:49 | © Aslien
3. KAPITOLA - PŘEJETÁ BOLEST
Něco mě jemně pleskalo do obličeje. Přesněji do tváří. Byla to ruka. Jemná ruka, ale nebyla dívčí. Někdo mě poplacával po tvářích, aby se probudila. Zakroutila jsem zlehka hlavou a pootevřela oči. Necítila jsem svoje tělo. Připadala jsem si jako, kdyby mi to tělo umřelo. Měla jsem zajištěné teplo, ale neměla jsem na sobě deku, byla jsem v něčí náručí v autě. Policejním autě. Všimla jsem si, že ten, kdo mě probouzel byl Stefan. Taky mě hladil po vlasech a držel v náručích. Cítila jsem vůni jeho trička a můj obličej byl schoulený do té příjemné vůně. Taky jsem cítila jak se napínají jeho svaly. Snažil se vůbec nehýbat a připadalo mi, že vůbec nedychal. Když jsem se sebemíň pohla, stisnul mě. A já se uvolnila. Pořád se na mě koukal. Díval se mi do očí, ustáleně. Když jsem se podívala já do těh jeho, uhnul pohledem. Najednou jsem ucítěla pálení v zádech. Hrozně to páleno, bolest stoupala až ke krku, kde byl krční kousanec od vlka. Začala jsem se třepat. Stefan se díval a pochopil, že mě něco bolí. Nevěděl, ale co, chtěla mě pohladit po hádech a zahnat bolest, ale když mi přejel po zádech napnula jsem obličej, vykulila oči a vykřikla bolestí. " Promiň, promiň. " Omlouval se a ruku dal na jiné místo. Bolest ustoupila a já jsem znovu ponořila hlavu do košile. Jeho vůně byla tak nějak uklidňující. Pohladil mě po tváři.

Pěkně a jemně. Stulila jsem se jěště více do jeho košile. Připadala jsem si jako malé dítě, které se chystá ke spánku. Ke spánku taky došlo. Nachvíli jsem zavřela oční víčka a probudila jsem se až, když mě vyndávali z auta. Cítila jsem, že jsem pořád jěště u Stefana. Nesl mě směrem až ke dvěřích nemocnice. Kde jsem viděla světlo. Stálo tam plno doktorů, byli tam záchranáři i nosítka. Stefan mě opatrně položil na nosítka a doktoři mu poděkovali za skvělou práci. Řekli mu, že už může jít domu, že udělal to, co mohl. Když odcházel od hlavní dvěřích, nepodíval se na mě, ale já jsem ho zatáhla za ruku. Byl to signál, ať zůstane. Otočil se a podíval se na lékaře, který na něj párkrát za sebou zakýval. Znamenalo to, že může jít dovnitř. Šel vedle vozíku, ale už se mě nedržel. Byl o něco napjatější než v autě. Přijeli jsme na nějaké místo. Zřejmě asi na příjem. Můži, kteří nebyli oblečení v bílém, mě opratrně přesunuli na lůžko, které bylo na příjmu. Okolo mě bylo plno zrcadlových nástrojů a přístrojů. Rozhlížela jsem se kolem sebe a najednou jsem hleděla přímo naproti svého těla. Udivila jsem se, protože jsem viděla obrovské kousance, plno krve na mém těle. Měla jsem roztrhanou spodní část pyžama a tílko jsem asi ztratila někde v lese. Na hrudníku jsem měla jenom černou podprsenku. Na nohou roztrhané tepláky. Děsilo mě to. Zvedla jsem ruce a podívala se na ně. Byly hrozně poškrábané. Lekla jsem se, že budu vypadat jako zrůda. Začala jsem křičet a panikařit. Lékař zavolal na sestřičku, ať mi podá morfín, který mi zklidní bolest. Mé tělo se třepalo a já jsem pouze cítila jak mi oči koulí pořád dokola. Usnula jsem. Necítila jsem vůbec nic.

Probudil mě nátlak na mé ruce. KDyž jsem otevřela oči přála jsem si, aby na ní ležel Stefan, ale místo něho tam ležela teta Jenna. Byla úplně tuhá. Jeremy přichrapoval na vedlejším lůžku pokoje. Chvíli jsem se dívala do stropu. Pak jsem vytáhla ruku z pod Jenniné hlavy, který jí sloužila jako polštář. Jenna se pohla a potom se na mě podívala. Viděla jsem jak měla úplně rozmazané oči. Byla celá červená a měla na tvářích uschlé jezero slz. Obejmula mě zlehka, aby mi neublížila a potom začala plakat a naříkat. Jeremy se otočil směrem ke mě a jak slyšel Jennu otevřel oči. Všimnul si, že na něj usmívám. Vstal a dal mi dlouhou pusu na čelo. Trochu mě posunul, abych se nenamáhala a lehnul si ke mě do postele. Pro tetu přišli doktoři, aby si snima šla promluvit. Jeremy mě hladil po vlasech jako včera Stefan v autě. Stefan? " Jeremy jak dlouho jsem spala? " Zeptala jsem se tiše. " Tři dny ty spáči. " Zasmál se. Je tak skvělý, ale má i své chyby. Vzdychla jsem si. " Hele teď mě poslouchej Victorie! I když jsi adoptovaná já jsem na tohle zapomněl. Pro mě jsi pořád sestra. Jasný? " Už se, ale vůbec neusmíval a mluvil vážně. Když se Jenna vrátila už se usmívala. Následoval ji doktor. Byl vousatý a plešatý. Nebyl tlustý, ale byl menší než Jenna. " Tak slečno, můžete si zabalit a jít domů. Jizvy jsou sešity a škrábance už skoro taky nemáte. Jste statečná, vydržela jste hodně. Mazejte si jizvy tímto krémem a budete úplně fit. Do školy už můžete jít normálně, ale šetřete se. " Vlastně já si nemám, co zbalit. Jenna s Jeremym tady byli tři dny a nic mi nedonesli. Moje tepláky jsem si jěště obléct musela, ale neměla jsem tričko, pouze podprsenku. Jeremy mi půjčil jeho bundu. V nemocnici jsme vyplnili jěště nějaké papíry a jeli jsme domů.

Doma jsem se šla důkladně umýt. Jenna mi přinesla čisté ručníky. Vodu jsem si užívala, ale některé ranky mě jěště štípaly. Když jsem vylezla z vany, podívala jsem se na své nahé tělo. Viděla jsem škrábance i stopy po zašitích. Mé tělo, ale vypadalo mnohem lépe než to tělo, které jsem viděla v nemocnici. Napazala jsem si tedy stopy po útoku krémem. Vždy, když jsem si namazala ranku za rankou vracela se mi ta bolest, výkřiky, teplo a hruď. Světlo baterek a různé vzlykání. Opláchla jsem si obličej studenou vodou a oblékla si župan. Sedla jsem si na postel a stočila se do klubíčka, abych se zahřála. Moc mi to nešlo. Oblékla jsem si moje nejoblíbenější tepláky a nové tílko. Vytáhla jsem si své staré papuče a důkladně si rozčesala si své blonďaté vlasy. Šla jsem dolů po schodech, protože jsem měla hrozný hlad. Cítila jsem vůni. Poprvé za Jenninou účast ve vaření. Taky to krásně vypadalo, dala si na tom opravdu hodně záležet. Chuť toho jídla byla výborná. Divím se jestli to vůbec vařila ona. Jeremy po večeři hned šel ven. Přišli pro něj kluci z jeho party. Já jsem si vzala deku a ovladač a zasedla jsem k televizi. Dávali další díl mého oblíbeného seriálu. Po seriálu hrála nějakáblbost, u které jsem usnula a ráno se probudila už ve své posteli. Jenna mě probudila a zeptala se mě jestli chci jít do školy. Normálně bych řekla, že ne, ale chtěla jsem. Chtěla jsem obejmout Meredith a taky Bonnie. Dokonce i Caroline. Potřebovala jsem poděkovat Stefanovi. Oblékla jsem si tmavé džíny a tmavě fialovou a dlouho vestu, ušitou z bavlnu. Pod vestičkou jsem měla bílé tričko. Vzala jsem si přes rameno tašku, ale jěště před tím jsem se trošku namalovala.

Když jsem procházela školní chodbou lidi mě zdravili a usmívali se. Šeptali si přede mnou a vykulovali oči. Bylo to horší než jsem si myslela. Najednou jsem narazila na Caroline, která mě objala. Objala mě pevněji než, když mě kousnul ten vlk. Meredith ani Bonnie jsem jěště nepotkala. První hodinu jsem měla dějepis. Všichni už byli ve třídě i učitel. Přišla jsem těsně po zvonění. Stefan seděl na svém místě, když jsem se podívala na Meredith smála se na mě jako sluníčko, a Bonnie si utřela slzu, která jí stékla po obličeji. Obědvě na mě zamávaly zárověň. Matta jsem ve třídě neviděla. Učitel si mě taky prohlédnul. Žádný pohled mi nebyl příjemný. Jediný, který by mi příjemný byl by byl ten Stefanův, jenomže se na mě ani nepodíval. Učitel vylezl z katedry a řekl " Tak žáci, na dnešní hodinu jste měli mít připravenou prezentaci o své rodině. " První šla Caroline, která se pilně hlásila. Jako druhá šla Mandy po ní Tyler, Bonnie, Meredith i Stefan. George a Sam. Když učitel vyvoval mě a zeptal se jestli ji mám, kývla jsem.

Před tabulí jsem řekla O své pravé rodině vůbec nic nevím. Nevím jméno matky a ani otce. Před čtyřmi dny jsem zjistila, že jsem adoptovaná. Konec referátu. Zavřela jsem oči a nadechla jsem se. Učitel nic neřekl a já jsem se šla posadit. Když jsem si sedla, všichni se na mě koukali a probírali mou adopci. Dokonce i Bonnie s Meredith si povídaly. Zakroutila jsem hlavou a zakoulela očima. Učitel na mě ani nehleděl, vlastně se díval do země. Chtěl promluvit, ale pak toho nechal. Řekl, ať si nastuduje hned teď kapitolu o španělské inkvizici. Látku jsem, ale nečetla. Dívala jsem se na Stefana. Dělal, že čte, ale pozoroval moje oči.

Když skončila hodina, Stefan rychle vyšel ze třídy. Možná se snažil utéct, ale dohnala jsem ho. Zastavila jsem ho na konci chodby. " Děkuju, Stefane. " Když jsem mu poděkovala, on pouze zakýval hlavou a šel po schodišti. Běžela jsem za ním, šťouchla jsem do pár lidí i jednoho učitele, který na mě, ale nezařval. Zachytila jsem Stefana za rameno a on se otočil a měl na obličeji mrzutý výraz. " Co? " Řekl taky omrzle. " Prostě Ti nemůžu poděkovat? Pozvat Tě někam? Bavit se s Tebou normálně? " Můj hlas se nejistě prolomit. " Zaprvé ne, zadruhé ne a za třetí taky ne. " Nevím, co za typ jeho hlasu to bylo, ale okamžitě, když domluvil odešel. Stála jsem na chodbě a ostatní se na mě zase dívali. Sledovali každý můj krok. Možná si mysleli, že jsem se zbláznila, ale ne jsem úplně normální. " Čumte už laskavě každý na sebe! " Rozkázala jsem. Vyšla jsem ze školy a čekala než přijede Jenna. Dnes jsem do školy nejela s holkama, protože nevěděly, že jdu do školy tak brzo. Jenna mi napsala zprávu, že se opozdí. Budu tady jěště nějakou dobu trčet. Když jsem stála na parkovišti a pořád čekala objevila se Bonnie. " Meredith s Caroline už jdou. Jedeš s námi? " Zeptala se Bonnie přátelsky. " Jenna se stejně opozdí. Tak jo. " Usmála jsem se. Když k nám Meredith přijela s autem a sní Caroline, nastoupily jsme s Bonnie.

" Vick měla ses vidět. Celé město mluvilo jen o Tobě a všichni Tě potom pomáhali hledat. A víš proč? Ten vlk už zabil pět lidí, ale tys to přežila. Bylo to jako v nějakém filmu. " Meredith se v tomhle vyprávění vyžívala. " Mm, jinak mám se fajn. " Řekla jsem. " Jdeš na ten sobotní ples Vick? " Zeptala se Caroline, ale takovým způsobem jako nech mi korunku a vypadni. " Jde. " Řekla Bonnie za mě. " Jdu. " Řekla jsem za sebe. Když jsem dojela domů, neřekla jsem ani ahoj a zabouchla dveře od auta, protože mě udivilo jedna věc. Na parkovišti stálo auto, které jsem znala. Babiččiné auto. Taky jsem v něm viděla dětšké věci. " No to si snad dělá legraci. " Vzdychla jsem naštvaně.


To be continued !                                   
Don't copy!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 clarky clarky | Web | 10. ledna 2011 v 14:54 | Reagovat

pěkný blog =)

2 Deedou Deedou | Web | 10. ledna 2011 v 15:28 | Reagovat

Wow perfektní ♥ ale doufám, že se sní Stefan začne co nejdřív bavit :P:)

3 >>Vampire´s girls<<..píše Damie >>Vampire´s girls<<..píše Damie | Web | 10. ledna 2011 v 15:29 | Reagovat

Úžasné,nádherné, nemám slov ♥ Teď jsem dočetla i druhou kapitolu,protože tu jsem jaksi přehlédla a musím říct že se teším na další :) Múžu vedet kdy bude?:) Je to fajn precist si neco dosat dobrého když prijdu ze školy :)

4 Smileysska <3 Smileysska <3 | Web | 10. ledna 2011 v 15:47 | Reagovat

juhůůůůůů :D Nastavím design a jdu čííst:D

5 Dagi Dagi | Web | 10. ledna 2011 v 16:17 | Reagovat

Já jsem trošku pozádu se čtením tvých povídek. Vůbec na to nemám čas, ale slibuju, že to co nejdřív napravím! ;)

6 Elushka Elushka | Web | 10. ledna 2011 v 16:32 | Reagovat

my taky, já to chápu.. teď před výzem je fofr.. :)

7 Cathie.KAT Cathie.KAT | Web | 10. ledna 2011 v 17:49 | Reagovat

WOW to je vážně super kapitola ;)) máš na psaní opravdový talent a už se nemůžu dočkat další kapitoly,co se stane mezi Stefanem a Vicki :) jinak chápu tě,máme tenhle týden uzavíračky,takže fakt paráda :D

8 LD™ | lori.* LD™ | lori.* | Web | 10. ledna 2011 v 18:46 | Reagovat

ach, nestíham čítať, Aslien, spomal! :D dnes si určite ešte prečítam druhú kapitolu .. ;)

9 @ničk@ @ničk@ | Web | 10. ledna 2011 v 19:48 | Reagovat

Můžu tě poprosit o hlásek? SONFD – DAMON  &  STEFAN  http://anna-hsm.blog.cz/1101/1-kolo-sonfd   předem dík:) a kdybys  taky potřebovala, tak napiš, ráda oplatím =)

10 >>Vampire´s girls<<..píše Damie >>Vampire´s girls<<..píše Damie | Web | 11. ledna 2011 v 5:34 | Reagovat

To se moc teším :) Baví mne číst tvoje povídka tak at už je víkend :)

11 Lia Lia | Web | 11. ledna 2011 v 13:29 | Reagovat

fiha,to je super.musim si precita aj tie predtym!

12 hannah-montana-twilight hannah-montana-twilight | Web | 11. ledna 2011 v 14:20 | Reagovat

[10]: jo ;]

13 Selene Selene | Web | 11. ledna 2011 v 15:46 | Reagovat

čp ti na toto povedať...vyčerpala som slovník obdivu :-D

14 Kristen © - SATS Team SB ♥ Kristen © - SATS Team SB ♥ | Web | 11. ledna 2011 v 17:51 | Reagovat

Čáw, prosím, podívejte se na tohle: http://source-about-twilight-saga.blog.cz/1101/new-about-blog-11-01-11 :-)

15 IvušQa :-* - *Tvoje Affs* IvušQa :-* - *Tvoje Affs* | Web | 11. ledna 2011 v 18:20 | Reagovat

BOŽE! ty máš také perfektné poviedky! A medzi ne patrí aj táto! :D

16 *MisS*_Kathrine_* *MisS*_Kathrine_* | Web | 11. ledna 2011 v 18:37 | Reagovat

máš talent :)

17 Dennie Dennie | Web | 11. ledna 2011 v 18:41 | Reagovat

tahle kapitola je taky moc zajímavá ..:)

18 hannah-montana-twilight hannah-montana-twilight | Web | 12. ledna 2011 v 16:18 | Reagovat
19 MisS°N° MisS°N° | Web | 12. ledna 2011 v 17:36 | Reagovat

Ty jo já chci další kapitolu :D Jsem ráda,že

20 MisS°N° MisS°N° | Web | 12. ledna 2011 v 17:38 | Reagovat

[19]: Vicky už je pryč z nemocnice,ale myslela jsem si,že se Stefan už s ní bude baavit a on ne pacholek jeden :D A pak na tom schodišti já bych normálně začala i brečet no to možná ne,ale byla bych hoodně namíchnutá :D Jsem zvědavá na babičku a jsem zvědavá proč tam jsou ty věci :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama