Kapitola 2.

30. ledna 2011 v 15:00 | © Aslien
KAPITOLA 2. - VLČÍ HNÍZDO
V mém pokoji stála dřevěná bedna a na ní deník. Starý deník. Právě teď mi nedošlo, čí je to deník a co dělá v mém pokoji. Vzala jsem ho do ruky a otevřela. Na titulní straně stálo Scott Faterwood 1886. To je ten muž, který roztrhal a umučil mého bratra. Listola jsem v deníku a hledala infromace o tom jak ho zabil. Po několika stránkách nudného deníku jsem našla něco o mě Stála tam a byla tak krásná. Vypadala jako útočící šelma, její vlasy se nadzvedávaly při každém jemném pohybu. Je bohyně. Smála jsem. Proč mi ho Faterwood donesl? Byl v mém pokoji? Četla jsem dál a narazila na ten osudový den. Dnes je 17. Listopadu 1886 je ten den. Musím ho zabít. Ohrožuje celé město. Je to zrůda. Živí se lidmi, které máme rádi. Umučím ho k smrti. Bylo to zajímavé, četla jsem dál. Je mrtev. Zasypal jsem jej sporýšem a pálil mu tělo. Propichoval jsem mu ruce i nohy. Také břicho. Trpěl a byl mučen, ale zasloužil si to. Proměnil jsem se ve vlka a kousal jej. Do rozkousaných ran jsem mu je jěště rozpálil sporýšem. Nakonec jsem mu probodl srdce dřevěným kolíkem. Nemohl jsem se jí dívat do očí. Ale udělal bych to klidně znova. Vzal jsem svou rodinu, pro bezpečnost do Ameriky, kde zůstáváme. Koupili jsme si dům u jezera. Mí potomci v něm budou žít dále.

Tak udělal by to znova hm. Byla jsem plná vzteku, hodila jsem deník o stěnu a vytáhla tesáky. Dům u jezera, přesně vím, kde to je. Trochu jsem se porozhlídla v městečku. Běžela jsem tou největší rychlostí přes les. Vše kolem bylo rozmazaně zelené. Dům byl velký a měl velké okna. Z dálky jsem viděla do těh oken. V prvním patře Chris, jeho matka, bratr i otec. V rychlosti jsem se snažila jěště přidat. Vletěla jsem do domu směrem do kuchyně přes okna. Okna jsem rozbila a proletěla v nich. Vrhala jsem se na prvního, který mi byl v cestě. Otec. Zahryzla jsem se mu do krku a krvácel, oči jsem měla jako ten nejhorší upír. Kousala jsem ho po těle a byla plná vzteky. Jeden z bratrů, kteří přišli o něco později se do mě zakousl. Začala jsem krvácet a trhat sebou. Pálelo to. Pustila jsem jeho otce a přestala všechno ničit. Otcovy rány se začaly rychle hojit, ale moje trvaly.Všichni stály okolo mě dokolečka a já se kácela ze stran na stranu. Vlkodlačí kousnutí je někdy smrtící někdy infikované. " George nejsi tak starý, abys ji mohl kousnutím zabít. " řekla Chrisova matka. Cítila jsem jak mě rána začíná pálet víc a víc. Někdo uklízel rozbité okno, někdo zase utíral krev. Nikdo se, ale nestaral o mě. Chrisova matka stála jako přikovaná k zemi a bála se o svou rodinu. Rána konečně ustupovala a nabrala jsem síly, abych vstala a utekla. " Jěště jsem neskončila. " Zařvala jsem a utekla se vší silou, co mi zbyla.

Stála jsem v mém černo zeleném pokoji u zrcadla. Rány jsem měla hluboké a zahnisané. Taky to pálilo. Vlkodlačí kousnutí je smrtelné - teda pokud Vám sám vlkodlak neřekne jak to máte zastavit a vyléčit. S vlásky síly jsem vstala a hledala deník. Byl trochu v horším stavu, ale dalo se to jěště číst. Hledala jsem zběsile listy a rady jak to vyléčit, ale nikde nic. Slyšela jsem dupání od mého balkónu, za nějakou chvíli se objevil Chris. Stál tam jako největší idol, ale ne můj. Měl smůlu. Jemně se usmál a řekl " Nic tam nenajdeš, tu stránku s radou jsem vytrhl. " Šel blíž a blíž. Rána mě bolela a bolest mě svírala k sobě. " Můžu Ti pomoct, ale chci něco na oplátku. " V jeho hlasu byla jemnost. " Co chceš, abych Ti vyčistila kožich? " Ironie mi nechyběla. " Výborný nápad, ale ne! Ve městě, které není daleko se objevil upír s bandou upírů a vlkodlaků, mají něco co patří nám. Mé rodině, abych se upřesnil. Potřebujeme to zpět. Je to měsíční kámen, když ho dostaneme čarodějka nám zničí kletbu uvalenou na nás. Když ten kámen očaruje a zničí my se budeme moct přeměňovat, když budeme chtít. V té podobě budeme moci zůstat jak dlouho budeme chtít, ale taky nás proměna nebude tolik bolest. A poslední věc, nebudou na nás působit žádné toxiny jako je Fres Frezum. " Zvedla jsem obočí a pomyslela na to, proč bych mu pomáhala. " A co z toho budu mít já? " Usmál se a řekl " Nic. Budeš žít, jo máš tak pět hodin. " Rána mě zapálila hodně krutě. " Ne, ani mě nehne. " Poslední síly byly viditelné. Vzdychnul a mířil k odchodu. Zacházel a zavřel dveře. " Ne! Počkej, fájn. " Musela jsem to říct, potřebuju zastavit tu bolest. " Bude to dlouhý boj Ellen. " Řekl výtězně.

Vytáhnul si z tašky, kterou měl skovanou za oknem, sporýš. Kupu sporýše. Taky nějakou vodu a provaz. " Chceš mě zabít, nebo co? " Usmál se a odpověděl " Pokud neumřeš dřív, než Ti pomůžu. " Obvázal mi břicho tím provazem, teď přišla nejhorší část zlehka mi položil plno sporýše na ránu, už v tu dobu jsem málem umřela na šílené pálení. Sundal mi z krku můj náhrdelník, který mě chrání před spálením slunce. Roztáhnul závěsy u okna a slunce mě pohltilo paprsky v tu chvíli jsem si myslela, že mě vážně chce zabít. Možná jo. Vzal konec provazu a začal mě tím utahovat, sporýš se snad dotýkal mého žaludku, ránu vypaloval tak krutě. Slunce mi pálil kůži, cítila jsem pod sebou částečky popelu, tělo mě svíralo a všechno pálelo. Začala jsem úplně vysychat a cítila jsem, že snad umírám. Byla to neskutečně velká bolest. " Zabíjíš mě ty blbečku. " Nemohla jsem vůbec dýchat ani mluvit, ale poslední slova jsem skoro nedořekla. Zatlačil s provazem jěště víc a jako bych se úplně začala vypařovat. Pustil provaz, zatáhnul závěs a polil mě tou divnou vodou. Byla tak osvěžující a dokonce mi dodala i sílu. Rána se začala hojit, ale hlava pořád byla k prasknutí. Žiju. Konečně jsem mohla své tělo uvolnit. " Málem si mě zabil, ty psychopate! " Hlasitě se zasmál a pomohl mi vstát. " Měla bys začít používat sluneční krém, příště by ses mohla spálit. " Moc vtipné vážně, pomyslela jsem si. " Teď se zbal, vem si tolik věcí kolik potřebuješ, alespoň na dva měsíce. " Vykulila jsem na něj oči a pootevřela pusu " Dva měsíce? Jedeme snad do vesmíru? " Usmál se a vycenil jeho vlčí bílé zuby " Tak něco. " Vzala jsem všechno oblečení ze skříně, všechno z koupelny a taky můj polštář na spaní. " Tak lidské. " řekl. Vypadalo to jako by v tom pokoji nikdo nebydlel. Nikdy. Rozloučila jsem se a vydala se do vlčího hnízda.

Seděli jsme v jeho nablískaném autě. Jel rychle. Miluju rychlé a zběsilé jízdy. " Tak jak z ní tvůj plán, pane chytrolíne? " Přidal plyn a větrák. " Dnes večer se ty a já vydáme Pensylvánie, tam sídlí Sean, který je poskok Elijaha.Elijah má ten kámen. My se tam dnes vydáme, ale bude to dlouhá cesta, stavíme se do toho bytu a zkusíme najít nějaké informace. Kdyby se něco pokazilo ty se k nim přidáš a budeš dělat, že si snima, mezitím nám budeš sdělovat informace. " Ruku měl nataženou k volantu a zabočil. " A co když nevyjde ani jedno? " To už neodpověděl. Zabočil naposledy a prodrásaly jsme se lesem a najednou jsem sme zastavili u velkého domu, ve kterém jsem dnes rozbila okna. Dům byl veliký a místy byl dřevěný i skleněný. Zahradu mě udržovanou, toho jsem si vůbec nevšimla jak jsem tady ráno proběhla. Vyšelz auta a ohlédnul se za mnou a nahodil pohled něco jako vylez už z toho auta. Vylezla jsem a vzala si tašky. Měla jsem čtyři. Šla jsem jako vánoční stromeček. Chrisova matka vypadala jako prostá bohatá žena. Byla hezky oblečená do takového více společenského, vlasy měla vyčesané. Měl čtyři bratry, dva starší a dva mladší. Otec byl trochu více obvázaný, ale křivě se usmíval. Nejstarší bratr stál jako by zády ke mě. Byl to ten, který mě kousnul. Něměla jsem chuť nikomu se dívat do očí, nejmladší bratr se pořád usmíval, mohlo mu být tak čtrnáct. " Chrisi zavěď jí do pokoje, ať si přebalí věci do jedné tašky. Nejede na módní přehlídku. " Řekl Chrisův otec.

V pokoji jsem si balila věci, jen ty nejnutnější a nejlepší, ty které jsem měla nejvíce ráda. Vzala jsem fotku mého bratra, která bylav černém rámečku. Byl na černobílé fotografii. Jeho zuby byly zářivě bílé, vedle něj jsem stála já v červených šatech, ale jejich barva na fotce byla nepoznatelná. Držel mě kolem pasu a oba jsme se usmívali. Seděla jsem na posteli a uronila slzu. Chrisova matka, Amber zaklepala. Šla blíž a podívala se na fotku. " Byl nádherný, podobá se Ti. " Utřela jsem si slzu a řekla " Já jemu. " Zbytek věcí, které si sebou neberu jsem naházela do zbylích tašek a nechala je v pokoji. Fotku jsem si dala pod polštář v tašce, kterou si budu brát. Odešla jsem a Amber mě následovala. Zavřela potichu dveře od toho pokoje, kde jsem si věci balila znovu. V kuchyni stáli zase všichni. " Jestli nás zradíš, budu to já, kdo Tě zabije a přesně tak jak můj praděda zabil tvojeho bratra. " Řekl nejstarší bratr. Vydechla jsem, přimhouřila oči. Bouchla jsem s dveřmi, které byly skleněné a šla jsem do auta. Sedla jsem si na místo spolujezdce a tašku jsem si hodila na zadní sedadlo, už jsem jenom čekala než se Chris dobelhá. " Trevore sám víš, že ona to taky dělat nechce. Přišla se pomstít, ne nám pomáhat. " Slyšela jsem mluvit Amber. Měla pravdu tohle je pro mě mnohem těžší než pro ně. Chris konečně přišel a svou tašku přihodil k té mé.

Bylo po désáté a nám zbývá jěště několik kilometrů k hranicím. Po celou dobu bylo v autě ticho. Chris pořád řídil a poslouchal písničky. Já jsem si vytáhla polštář z mé tašky a přilehla jsem ho u okna. Zárověň jsem se o něj opírala. Venku byla tma a všechno se rozmazávalo tou rychlosté. Chtěla jsem usnout, ale nějak to nešlo. Dvakrát nás zastavilina hranicích, ale šlo to hladce. Za hranicemi jsem párkrát stáli kolonu. Když jsem dorazili do Pensylvánie, zastavovali jsme u nějaké stodoly. Byla stará, ale dobře ukrytá. Taky nebyla moc velká. Chris zaparkoval tentokrát černé a velké auto vedle stodoly. Vevnitř to bylo tak nějak ve starším stylu. Všechno bylo dřevěné nebo skleněné. Byla to jedna velká místnost se schodama nahoru. Dole byl krb a také pec, stůl s židlema a velká skříň. Kousek tvořila koupelna. Nahořeto vypadalo moderněji. Byla tam jedna manželská postel, jedna houpací síť u krbu. Pak tam byly dvě podložky pokryté pošltáři. Pak mi vysvětlil, že malí bratři spí nahoře na půdě na slámě. Neobvyklé místo, ale spí se jim tam dobře. A jeden vždycky nespí a hlídá. Taky tam byl stůl s počítačem a tři skříně i telefon. Plno obrazů a závěsů. Převlékla jsem se do černých kalhot i svetru. Vlasy jsem měla rozpuštěné a vlnité. Chris měl taky černé kalhoty i svetr. Shodli jsme se být nenápadní. Když jsme vyjeli k domu, kde sídli Sean. " Jak víš, že v tom domě nikdo není? " Zeptala jsem se. " Momentálně jsou někde, na nějakém místě v Severní Karolíně společně s Elijahem, nevíme přesně kde a jak často se stěhují. " Kývla jsem, ale bála jsem se poprvé v životě. Možná dnes může být můj konec pokud nás najdou.

Když jsme vešli do velkého domu byl vymalován tak světle až do tmava. Takový přechod barev. Taky tam byla velká skříň, větší než ta, co mám v pokoji. Chris se přehraboval v papírech a já něco, co je neobvyklé. Najednou jsem se zastavila Chris se díval. Slyšela jsem v dáli přijíždět auto, Chris později také, má sice dokonalý sluch, ale já ho mám dokonalejší. Hledali jsme místo k úkrytu. Chris vrátil zpátky papíry a oba nás napadl gauč. Byl vysoký a takový měl úložný prostor. Když jsme ho vysunuli, měli jsme štěstí, že tam nic nebylo. Zhasla jsem jěště světlo. Vlezla jsem první a Chris si na mě musel lehnout, abychom se tam do šířky vešli. Zasunul nás do gauče. Auto přijíždělo na příjezdovou cestu. " Teď musíš být úplně jako myška. " Snažil se, co nejvíce aby na mě netlačil. " Jak se odsud sakra dostaneme? " Šeptla jsem. " Pšš. " Moc mi s odpovědí nepomohl. " Já Tě zabiju, kam si mě to dost " Cítila jsem teplo a mokro na mých ústěch. On mě políbil. Nemohla jsem to doříct. Jeho rty se mých dotýkaly snad věčnost. Cítila jsem, když pohnul čelistí a taky jsem občas ucítila, kdy pohnul jazykem, ikdyž jsme se nelíbali. Prostě chtěl, abych držela zobák.

Slyšelo jsme jak se hádali. Domlouvali i shodovali. Pár jich šlo do krevní banky, pár na čistý lov. Ti zbylí asi ne upíři šli pro normální jídlo. Zřejmě Ti nenažraní vlci. Když odešli úplně všichni i auto, když odjelo z příjezdové cesty nás Chris dostal ven. Shodli jsme se, že jěště chvíli tady zůstaneme a pohledáme informace. Byly tam dva scanery i tiskárny, plno informací, které byly docela zajímavé, Chris otisknul první půlku a já tu další. Taky jsme ukradli dva deníky. Potom jsem se domluvili, že je čas jít. V lese jsme hledali auto. Našli jsme ho po pár minutách. Ve stodole jsem se vysrchovalaa šla nahoru. Nahoře jsem si vzala pošltář a pletenou deku do houpací sítě, která byla blízko krbu. Rozdělala jsem oheň, protože nahoře byla dost velká zima. Lehla jsem si do sítě a zakryla své tričko a kraťasy pletenou dekou. Chris se rozvaloval na manželské posteli. Spal jenom v kraťasích. Venku pršelo. Rychle jsem usnula, byla jsem hodně unavená. 

To be continued !                                   
Don't copy!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Merilyne Merilyne | Web | 30. ledna 2011 v 16:37 | Reagovat

Och och och ♥♥ krásný, povedený no prostě VŠECHNO! :D

2 LD™ | lori.* LD™ | lori.* | Web | 30. ledna 2011 v 17:14 | Reagovat

wow, úžasný diel .. !! som zvedavá, čo sa stane ďalej .. ale na začiatku to bolo brutálne, drastické, wow!! teším sa na ďalší diel .. ♥

PS: na blogu je nové rozdelenie affs .. ;) http://lory-daily.blog.cz/1101/new-distribution-of-affiliates

3 Ada Ada | Web | 30. ledna 2011 v 18:51 | Reagovat

teď nestíhám, ale zítra si to jdu hned přečíst =)

4 Smileysska <3 Smileysska <3 | Web | 30. ledna 2011 v 20:50 | Reagovat

konečně !!! :D hned jdu čííst :))

5 Katherine. Katherine. | Web | 31. ledna 2011 v 7:31 | Reagovat

Jupí! Hned si to idem prečítať:)

6 Vampire´s girls..píše Damie Vampire´s girls..píše Damie | Web | 31. ledna 2011 v 9:59 | Reagovat

Naprostá dokonalost ♥ Strašne se mi tenhle díl líbil a Chris vypadá celkem sympaťák :)

7 Nicol* Nicol* | Web | 31. ledna 2011 v 14:03 | Reagovat

Parádní♥ Tenhle díl žeru :) Strašně se těším na pokráčko =)

8 MaCi MaCi | Web | 31. ledna 2011 v 14:23 | Reagovat

...super :) kdy bude další?

9 Romča Romča | Web | 31. ledna 2011 v 16:38 | Reagovat

Ano zas ! Je to vážně otrava! ://

10 Lenny Lenny | Web | 31. ledna 2011 v 16:47 | Reagovat

aha, no ono jsem to dělala podle toho času co jsi napsala a tam byla tahle scéna :-D

11 Dennie Dennie | Web | 31. ledna 2011 v 17:18 | Reagovat

kdžy to vždycky začnu číst nemůžu přestat..:) dokonalost

12 hannah-montana-twilight hannah-montana-twilight | Web | 31. ledna 2011 v 17:22 | Reagovat

opět skvělá kapitola

13 Dennie Dennie | Web | 31. ledna 2011 v 18:27 | Reagovat

Zapiš se u mě prosím do fanclubu..platí to pro všechny mé affs..:)

14 Lukash Lukash | E-mail | Web | 31. ledna 2011 v 19:09 | Reagovat

super :D

15 Katherine Aff Katherine Aff | Web | 31. ledna 2011 v 20:04 | Reagovat

skvělá kapitola :)

16 Katherine. Katherine. | Web | 31. ledna 2011 v 20:19 | Reagovat

oo dakujem :D:)))

17 online-greysanatomy online-greysanatomy | Web | 31. ledna 2011 v 22:22 | Reagovat

Děkuju beru, zítra to zkouknu ;) aspon pár dílu **

18 twilightgirl twilightgirl | Web | 31. ledna 2011 v 23:23 | Reagovat

nedá se říct nicjiného než skvělí

19 Elushka Elushka | Web | 1. února 2011 v 15:13 | Reagovat

fakt dobrá kapitola :)

20 Deedou Deedou | Web | 2. února 2011 v 14:27 | Reagovat

No teda, tak to je síla! těšim se strašně na další vážně ♥ a že by se stalo něco dalšího mezi nima? :D

21 Elena Katharin Lucia Elena Katharin Lucia | 19. února 2011 v 15:01 | Reagovat

bomba nádhera už se těším na další díl

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama